Lamentations 5

Prosba za odpuštění

1Pamatuj,
3,19; n.: Pomysli / Považ; Ž 89,51
Hospodine, na to, co se nám stalo, pohleď
1,11; 3,63
a podívej se na naši potupu!
Ž 44,14n
2Naše dědictví
n : (zděděná) země; Dt 4,21; Jr 2,7; 17,4; Ez 45,1
bylo předáno
h.: obráceno
cizincům,
Iz 1,7; Oz 8,7
naše domy
Sf 1,13
cizozemcům.
Abd 1,11
3Stali jsme se sirotky bez otce, naše matky jsou vdovami.
Ex 22,24; Jr 15,8; 18,21
4Vlastní vodu
Ez 4,16n; Iz 3,1
pijeme za stříbro
n : peníze; srv. Iz 55,1
a vlastní dřevo
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
dostáváme za peníze.
Mi 3,11
5Jho
TM: ‘al (tj. na) čteno jako ‘ól (tak jako v Oz 10,11)
je na naší šíji,
Dt 28,48; Jr 27,2p; Mi 2,3; ::Iz 10,27; Jr 30,8
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
jsme pronásledováni;
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
jsme unaveni a nemáme odpočinek.
Joz 1,13
6⌈Dali jsme ruku Egyptu a Asýrii,⌉
n : Vzdali jsme se (Jr 50,15) / Uzavřeli jsme dohodu s Egypťany a Asyřany (Jr 2,18; Oz 12,2; 5,13); [srv. vazbu — 2Kr 10,15; Ezd 10,19; Ez 17,18]
abychom se nasytili chlebem.
7Naši otcové hřešili a  nejsou; my
[synové nesou stejnou zodpovědnost za zkázu Jeruzaléma jako otcové; v. 16; Ex 20,5; Jr 14,20; 16,11n]
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
neseme trest za jejich viny.
4,6.22
8
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
Vládnou nám otroci
[může být míněna skutečnost, že babylonskými satrapy — správci byli často povýšení otroci královské domácnosti nebo lze chápat jako idiom pro tyrany (vzhledem ke skutečnosti, že nejkrutějšími vládci jsou bývalí otroci (Př 30,21n)]
a ne, kdo by nás vyrval
::2Kr 19,12v; 20,6v; Jr 39,17v; 1S 7,3v
z jejich ruky.
9⌈S nasazením vlastního života⌉
srv. vazbu: pro svou duši (tj. za cenu života) — 1Kr 2,23; Př 7,23; 2S 23,17
přinášíme
n.: získáváme; [zřejmě vyjít z úkrytu pro potravu znamenalo vystavit se nebezpečí útoku nepřítele]; srv. Sd 6,11; 2S 23,17
svůj
Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
pokrm,
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
kvůli ⌈meči z pustiny.⌉
[asi obrazný výraz pro loupežné bandy]
10Naše kůže
4,8
je rozpálená
n : černá
jako pec
Ž 21,10; Oz 7,4
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
od palčivého
h.: planoucí horkosti; Ž 119,53
hladu.
11Znásilnili
h.: Pokořili (Dt 8,3); srv. Dt 22,24; 2S 13,14
ženy
Iz 13,16; Za 14,2
na Sijónu,
1,4
panny v judských městech.
12Knížata byla jejich rukou pověšena, starci
h.: tváře starců; srv. 4,16
nebyli ctěni.
13Mládenci ⌈nosili
hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
mlýnek,⌉
n.: ruční žernov; n : byli nuceni mlít [což byla ponižující práce, srv. Ex 11,5; Sd 9,53; 16,21; Iz 47,2v] / musejí dřít [kdy námaha při mletí vyjadřuje obrazně dřinu vůbec]
chlapci klopýtali pod nákladem dříví.
14Starci zmizeli
Jr 7,34; Ez 26,13; Iz 24,8v
z brány,
[místo pro konání soudu (Dt 21,19; Joz 20,4; Rt 4,1), ale i pro rozhovor (2S 3,27; 15,2), zábavu (Pl 1,4) a společenské dění vůbec (Dt 26,12; 2Kr 7,1nn)]
mládenci zanechali své hudby.
h.: (hudby na) strunné nástroje (Iz 38,20; Abk 3,19)
15Ustalo
n.: Zmizelo
veselí
Jr 25,10v; Iz 24,8.11; ::65,18
našeho srdce, náš tanec
::Jr 31,4.13; Ž 30,12
se změnil v smuteční obřad.
Am 8,10
16Koruna
[symbolizuje slávu (1,1; Iz 28,1) Jeruzaléma]; Jb 19,9; Ž 89,40; Jr 13,18
spadla z naší hlavy, běda nám, že jsme hřešili.
17Proto onemocnělo naše srdce,
1,22; Iz 1,5v
proto ztemněly naše oči.
2,11; Jb 17,7; Ž 6,8
18Pro horu Sijón,
Mi 3,12
která je zpustošená,
Ez 33,28
takže po ní chodí lišky.
Neh 3,35; Jr 9,10v

19Ty, Hospodine,
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
zůstáváš
Ž 102,13!
navěky, tvůj trůn
Ž 45,7
z generace na generaci.
20
Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Proč na nás neustále
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
zapomínáš
Ž 13,2; 44,25
a 
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
opouštíš
Ž 71,11
nás na mnoho dnů?
21Vrať
n.: Obrať / Přiveď (nás zpět); n : Obnov; Jr 31,18; Ž 80,3; Iz 1,26
nás, Hospodine, zpět k sobě a navrátíme se. Obnov
srv. Iz 60,20—22
naše dny jako za dávnověku.
1,7
22Nebo jsi nás
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
zcela zavrhl?
Jr 14,19; Jr 6,30; Oz 9,17
Přespříliš ses na nás rozhněval?
Dt 1,34; Iz 47,6; 57,17; 64,8

Copyright information for CzeCSP